Rázem tu byl problém pro ty, kteří koupili výrobek třeba v Číně a jinde ho chtěli prodávat. Takže se dělaly návody na koleně a ani jeden snad neměl s tím původním nic společného. Zvláštní je, že výrobci počítačů návody nedodávali. Ono to ani nešlo, protože by to musela být pěkně tlustá kniha. A asi ne jedna. Ačkoli, k softwaru by to být nemuselo. To by musel dodat právě ten, kdo ho firmě nabízí. Takže si představte krabici s novým počítačem a k tomu další dvě s návody na různý soft. Mudrlanti na to přišli rychle, protože dali odkaz na web, kde umístili strojově přeložený návod z původních webových stránek a bylo vystaráno.
Práce s počítačem není nijak složitá, ale základní návod by dodán být měl. Tedy zapnutí, základní funkce a práce s nimi. Zbytek by si měl pak člověk už vyhledat na webu. Pokud chce člověk dělat něco složitějšího, třeba v tabulkách nebo snad dokonce psát kódy, tak na to by jistě jen několika stránkový návod příliš nepomohl. Na to už musí být pořádný „štos“ knih a možná ještě nějaký lektor k vysvětlení. Ne že by třeba bylo HTML nějak moc složité. Není, ale než se do toho dostanete, trvá to věčnost. Navíc nemá smysl v dnešní době se ho učit, protože jsou skoro všude šablony a pokud nepotřebujete webové stránky na skutečně profesionální úrovni, tak vám to naprosto stačí.
A pokud do toho chcete vniknout, tak se stejně pak musíte naučit kaskády, takže to je dalších deset knih. Naučit se základní práci trvá jen zhruba dvě až pět hodin. Jak pro koho. Někdo chápe pomaleji a někdo rychleji, takže to nelze určit naprosto přesně. Jinak bude pokračovat samouk a jinak někdo pod vedením odborného učitele. Ne, že by byl třeba, ale pro někoho je to s ním rychlejší. Kdysi dávno pořádal takové kurzy úřad práce a mysleli si, že je to pro nezaměstnané jasný vstup do zaměstnání. Nebyl a stejně to všichni zapomněli zhruba za týden.
