Úloha státu v ekonomice


Stát je jedním z ekonomických subjektů, jehož hlavním úkolem je vytvořit podmínky pro fungování tržních mechanismů. Trh neumí efektivně řešit všechny ekonomické problémy sám a tím vzniká „tržní selhání“ nutící stát k zásahu do chodu ekonomiky.

Stát do ekonomiky zasahuje pomocí své „hospodářské státní politiky“, což je soustava konkrétních pravidel a opatření jimiž stát usměrňuje ekonomický vývoj.
Při plánování této politiky se vytyčí 4 základní cíle – ekonomický růst, zaměstnanost, stabilita cen a vnější rovnováha (tj. výhodná platební bilance). drobné peníze

V rámci mikro- i makroekonomie stát používá 4 „nástroje“:

Makroekonomická (stabilizační) politika(se zaměřením na udržování rovnováhy):

  1. Rozpočtová (fiskální) politikavyužívá příjmovou a výdajovou stránku státního rozpočtu. Hlavní nástroje jsou daně, státní nákupy statků a služeb a „transfery“.

  1. Peněžní a úvěrová (monetární) politikaje provozována zejména „centrální bankou“. Zajišťuje stabilizaci kupní síly peněz, kontrolu inflace, vliv na množství peněz v oběhu

a emise dluhopisů.

  1. Důchodová politika se zaměřuje na stabilizaci „měnové hladiny“ ovlivňováním vývoje mezd, zisků a cen (k ovlivnění slouží např. DPH).

mapa části Evropy

  1. Zahraniční obchodní (celní a kurzová) politika usiluje o regulaci mezinárodního obchodu. Je protekcionistická (chrání domácí trh před zahraniční konkurencí) č liberální (odstraňuje dovozní překážky).

Mikroekonomická politikausiluje o dosažení „dílčích ekonomických cílů“.

  1. Zemědělská politikase snaží ovlivnit strukturu zemědělství.

  1. Industriální politikase snaží ovlivnit strukturu průmyslu (např. podpora tradičních oborů)

  1. Strukturální politikavyužívá finanční fondy pro vyrovnání ekonomických úrovní regionů (např. dotace, restrukturalizace průmyslu, revitalizace průmyslu…)

  1. Obchodní politikapoužívá makroekonomické metody, ale soustředí se na konkrétní oblast.

Klíčovou součástí státní hospodářské ekonomiky je „státní rozpočet“ (= finanční plán státu obsahující odhad příjmů a rozdělení výdajů pro 1 rok).
Je navržen Ministerstvem financí a schválen Poslaneckou sněmovnou, v případě neschválení nastává „rozpočtové provizorium“a funguje rozpočet z loňska.
Příjmy do rozpočtu jsou např. daně, sociální pojištění, pokuty či zisky ze státních podniků. Výdaji jsou např. dotace na opravy infrastruktur a rekonstrukce institucí, humanitární pomoc či platby starobních a invalidních důchodů.
Rozpočet může být vyrovnaný, přebytkový či schodkový. Poslední zmíněný typ je nejčastější, jeho důsledkem je vznik státního dluhu, ten je řešen prodejem státních dluhopisů a půjčkami ze zahraničí.

You may also like...